Světový den záchrany života si každoročně připomínáme 16. října za účelem zvýšení povědomí laické veřejnosti o příznacích srdeční zástavy a významu naprosto jednoduchých kroků nezbytných pro záchranu lidského života: přivolání zdravotnické záchranné služby prostřednictvím tísňové linky 155 a zahájení srdeční masáže.
V pátek 15. října 2021 na Sokolském ostrově v Českých Budějovicích připravil tým záchranářů z Vzdělávacího a výcvikového střediska Zdravotnické záchranné služby JčK edukační akci pro studenty a širokou veřejnost. Lidé si zde mohli vyzkoušet základy neodkladné resuscitace, manipulaci s automatickým externím defibrilátorem, seznámit se s provozem Zdravotnického operačního střediska, vybavením sanitních vozidel a dozvědět se více o práci záchranářů v terénu.
Srdeční zástava postihuje v Evropě přibližně půl miliónu lidí ročně. Nejčastější příčinou je onemocnění srdce, například akutní infarkt srdečního svalu. Vlivem genetických predispozic, změn životního stylu, stresu, kouření a dalších rizikových faktorů v posledních letech narůstá výskyt srdečních zástav u mladých osob, včetně sportovců. Srdeční zástava vzniká obvykle neočekávaně, často z plného zdraví a bez varovných příznaků. Nikdo z nás neví, zda se v příštích minutách nestane svědkem takové příhody nebo nebude pomoc potřebovat sám.
Poskytnutí pomoci je přitom velmi jednoduché. Zavolání na linku 155 pomocí mobilního telefonu nebo mobilní aplikace Záchranka a provádění srdeční masáže. Simulační studie prokázaly, že už děti od 12 let dokáží stlačovat hrudník postiženého do dostatečné hloubky a přivolání pomoci zvládnou děti od první třídy základní školy. Operátoři tísňové linky 155 vždy po telefonu poradí, co dělat do příjezdu posádky záchranné služby. Resuscitace zahájená svědky náhlého kolapsu až trojnásobně zvyšuje šanci postiženého na přežití! V různých zemích světa se míra provádění resuscitace před příjezdem zdravotnické záchranné služby pohybuje v širokém rozmezí od 13 do 82 procent s evropským průměrem přibližně 56 %.
Srdeční zástava se projevuje náhlou ztrátou vědomí s pádem postiženého na zem. Většina lidí po vzniku srdeční zástavy nepřestane dýchat úplně, ale po dobu několika dalších minut se lapavě nadechuje („jako kapr“). Tento stav vyžaduje okamžité přivolání záchranné služby a neprodlené zahájení resuscitace. Častou příčinou neposkytnutí pomoci bývá nerozpoznání srdeční zástavy nebo obava z vlastního selhání. Pro záchranu postiženého je nejdůležitější srdeční masáž. Střed hrudníku musí být stlačován do hloubky 5 až 6 centimetrů frekvencí 100 až 120krát za minutu. Rytmickým stlačováním hrudníku lze rozpohybovat krev transportující kyslík do mozku. Pro přežití dospělých osob se spatřenou srdeční zástavou doma, v práci nebo kdekoliv na veřejnosti je i samotná srdeční masáž velmi efektivní a lze ji provádět i bez předchozího nácviku.
Evropský den záchrany života byl schválen usnesením Evropského parlamentu v červnu 2012. Všechny členské státy dostaly za úkol tento osvětový den 16. října zavést a využít jej ke zvyšování znalostí laické veřejnosti, ale i lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, jak správně poskytnout první pomoc při srdeční zástavě. V roce 2018 se podařilo kampaň rozšířit mimo Evropu a její celosvětový význam vedl k přejmenování na Světový den záchrany života. Podtitul letošní kampaně "Každý člověk na světě může zachránit život!" pouze potvrzuje, že resuscitace je natolik jednoduchým výkonem, že jej zvládne opravdu kdokoliv. Nebojte se zachránit život! Nikdy nevíte, kdy budete pomoc potřebovat sami.
