Činnost

Tři pilíře krizové připravenosti ZZS JčK

Zdravotnická záchranná služba musí v krizových situacích obstát i v podmínkách, které překračují rámec běžného provozu zdravotnické záchranné služby – při mimořádných událostech, živelních pohromách, dlouhotrvajících výpadcích kritické infrastruktury či reakci na nové typy hrozeb.

Rámec pro řízení krizové připravenosti ZZS JčK tvoří PŘIPRAVENOST, ODOLNOST a ADAPTABILITA, tři vzájemně se doplňující pilíře.

PŘIPRAVENOST

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) předem ví, jak reagovat, kdo zastává předem definované řídící role, v čem tyto role spočívají, za jakých podmínek dochází k realizaci opatření a co je podstatou reakce ZZS na danou událost. Opírá se o systematické plánování, analýzu a hodnocení rizik a jasně popsané a definované procesy řízení.

Plánování a řízení

systematická analýza rizik hrozících na daném území (nehody spojené s hromadným postižením osob, živelní pohromy, dlouhotrvající výpadky dodávek energií, události s přítomností CBRN látek, kybernetické útoky na ICT infrastrukturu, dlouhotrvající krizové situace…)
zpracovaný a pravidelně aktualizovaný Plán krizové připravenosti poskytovatele ZZS v návaznosti na dokumentaci složek IZS, krizový plán kraje a plány předem vytipovaných subjektů (např. nakládajících s nebezpečnými chemickými látkami)
analýza dopadů na klíčové procesy ZZS včetně stanovení minimální úrovně poskytovaných služeb a požadované doby obnovy (RTO/RPO) pro kritické ICT systémy
definované postupy pro MU/MCI (hromadné postižení zdraví – triáž, rozdělení rolí, komunikace)
jasná struktura velení – kdo zastává roli vedoucího zdravotnické složky, řídícího zdravotnické složky, vedoucího lékaře a vedoucího odsunu

Organizace a procesy

jasně nastavené podmínky a kritéria pro vyhlášení MU (mimořádná událost s hromadným postižením osob, stav ohrožení atd.)
předem definované postupy svolávání personálu, posilování směn, přeskupování posádek v terénu
zajištěné dohody s nemocnicemi o příjmu většího počtu pacientů, včetně alternativních míst (např. traumacentra, urgentní příjmy, provizorní třídicí místa
zajištěné dohody s poskytovateli PPNP a DRNR o doplnění transportních kapacit
zajištěné smlouvy o spolupráci se sousedními kraji (státy)
stanovení rolí a odpovědností – role odpovědné za zvládání krizové situace, zajištění zastupitelnosti klíčových rolí

Vybavení a standardy péče

připravené standardní operační postupy pro nestandardní situace (MU, CBRN, aktivní útočník, evakuace ZZS apod.)
jasně definované triážní postupy a pomůcky (třídící a identifikační karty, digitalizace procesu třídění s online přenosem dat na ZOS, event. do nemocnic) a jejich jednotné používání
předem připravené sady materiálu pro MU (triážní sety, týlové zabezpečení, dekontaminace, osobní ochranné pracovní pomůcky)
plány obnovy pro kritické ICT systémy (Dispečink ZZS, Dokumentace ZZS, komunikační síť…)

Výcvik a cvičení

pravidelná teoretická i praktická školení veškerého personálu určeného pro práci a řešení mimořádných událostí
Instrukčně metodická zaměstnání ZZS (MU, evakuace stanoviště, výpadek komunikační sítě, provoz v improvizovaných podmínkách, reakce na kybernetický incident)
Společná součinnostní taktická cvičení se složkami IZS (zejména HZS, PČR), nemocnicemi, orgány kraje, orgány státní správy a ústředními správními úřady (SÚJB, SÚRO, SÚJCHBO apod.) – nácvik spolupráce, koordinace velení a způsobů komunikace
Pravidelné testování plánů obnovy včetně simulace výpadu kritických ICT systémů

ODOLNOST

Odolnost představuje schopnost poskytovatele ZZS zajistit plnění svěřených úkolů i při vzniku mimořádné události nebo některého z krizových stavů. Důraz je kladen na zajištění rezerv a zajištění provozu.

Personál a kapacita

dostatek vyškoleného personálu (NLZP, lékaři, operátoři, technický personál), včetně záložních týmů
možnost rychlého navýšení kapacity – zavedení svolávacího systému, přesuny posádek, přesčasová práce, dohody o pracovní pohotovosti, využití ostatních složek IZS na základě dohody o plánované pomoci na vyžádání (např. Horská služba, Český červený kříž, First respondeři).
péče o psychickou odolnost personálu – psychologická podpora, peer programy, prevence syndromu vyhoření po řešení nadlimitních událostí.
zajištění zastupitelnosti klíčových rolí

Technická a provozní odolnost

dostatečný počet vozidel a záloh pro MU a krizové situace
speciální technika (vozidla pro odsun většího množství zraněných osob, kontejnerové systémy, logistická vozidla…).
záložní komunikační prostředky – vícekanálová komunikace (dálkový rádiový systém, mobilní sítě, satelit, analogová záloha, zabezpečená hlasová a datová komunikace)
záložní zdroje el. energie pro výjezdová stanoviště, dispečink, ICT systémy (diesel agregáty, UPS, možnost přemístění ZOS)
segmentace komunikační sítě - oddělení provozního, zálohovacího a administrátorského prostředí pro omezení šíření případného kybernetického incidentu
redundance kritických ICT aktiv pro zajištění dostupnosti dispečinku a komunikace s posádkami

Informační systémy a kontinuita činností

zálohování dat a plán zajištění provozu zdravotnického operačního střediska v případě výpadku hlavního pracoviště, včetně oddělení zálohovacího prostředí a šifrování záloh
možnost přesunu řízení provozu na záložní zdravotnické operační středisko (či záložní pracoviště v jiném kraji nebo u jiné složky IZS)
dostatečné rezervní zásoby materiálu a jasný systém logistického zajištění během dlouhodobé „krize“ (osobní ochranné pracovní pomůcky, léky, infuze, spotřební materiál)
pravidelné testování obnovitelnosti záloh a funkčnosti záložních ICT systémů
nástroje pro detekci a vyhodnocování bezpečnostních událostí – ochrana před škodlivým kódem, monitoring neobvyklého chování systémů
zavedené procesy pro zvládání kybernetických incidentů včetně hlášení NÚKIB dle požadavků zákona
řízení přístupu k informačním systémům – více faktorová autentizace pro kritické systémy, pravidelná revize přístupových oprávnění, oddělení administrátorských a uživatelských účtů

ADAPTABILITA

Adaptabilita vyjadřuje schopnost poskytovatele ZZS dlouhodobě se přizpůsobovat aktuálním změnám, učit se z událostí a pružně měnit vlastní nastavení. Nejde jen o reakci na jednu konkrétní mimořádnou událost, ale o trvalou vlastnost a schopnost systému.

Učení z praxe (lessons learned)

systematické vyhodnocování každé mimořádné události – identifikace silných a slabých stránek, a získané poznatky následně implementovat do vnitřních postupů a systémů řízení organizace při řešení vzniklých mimořádných událostí anebo při řešení událostí souvisejících s příslušným vyhlášeným krizovým stavem; využití SWOT analýzy a jiných analytických metod
tvorba závěrečných zpráv a implementace zjištěných poznatků v konkrétní opatření (úprava plánů, postupů, vybavení, bezpečnostních opatření)
sdílení získaných zkušeností a poznatků s dalšími poskytovateli ZZS v rámci České republiky a na mezistátní úrovni – konference, setkání pracovních skupin, jednání odborné společnosti apod.

Flexibilita a inovace

flexibilní krizové plány s variantami (opatření pro různé druhy událostí, délku trvání krizové situace apod.)
schopnost rychle zavádět nové nástroje – telemedicína, decision-support pro dispečink, nové nástroje a způsoby komunikace, aplikace pro posádky
modulární IT a komunikační systémy, které lze upravit (nové moduly, funkcionality, propojení s jinými systémy) aniž by došlo ke kolapsu celkového systému
řízení změn v ICT systémech s posouzením bezpečnostních dopadů a zajištěním možnosti návratu do původního stavu
technická a datová podpora pro analýzu získaných dat z provozu, tak aby šlo změny formulovat na základě empiricky získaných a relevantních dat (monitoring vytížení, odezvy, kvality péče)
ochota měnit vnitřní nastavení organizace (organizační strukturu, směnnost, rozložení stanovišť) podle reálných zkušeností a získaných dat
univerzálnost a zastupitelnost rolí – cross-training (např. různé funkce u operátorů, vedoucích posádek, koordinátorů), aby systém nebyl závislý na jednotlivcích
pravidelné testování bezpečnosti – skenování zranitelností, penetrační testy

Lidé a kultura

důraz na multikompetentní personál – lidé, kteří umí více rolí a druhů práce (běžný provoz, MU, krizové řízení)
kultura otevřenosti ke změně – změna postupů a technologií není hrozba, ale běžná součást rozvoje organizace
podpora kultury hlášení bezpečnostních incidentů a neobvyklého chování bez strachu z postihu
podpora inovativních a iniciativních lidí v systému – prostor pro návrhy z terénu, možnost pilotních projektů, rychlé testování novinek
leadership, který změnu vysvětluje a realizuje – jasná komunikace „proč“ a „co to přinese“

Dodavatelé

identifikace a evidence významných dodavatelů ICT služeb a technologií
smluvní zajištění bezpečnostních požadavků a pravidelná kontrola jejich plnění