Po dlouhých 42 letech odchází řidič Václav Lexa, který celý svůj profesní život strávil na záchranné službě v Třeboni. Řidičem sanitního vozu se stal už v roce 1984.
Za svoji profesní kariéru bezpečně převezl desetitisíce pacientů, včetně těch nejmenších.
V pátek, 28. 8. 2026, měl svou poslední noční službu na základně v Třeboni, kde se s ním ráno kolegové rozloučili fiktivním výjezdem a čestným kolečkem Třeboní.
Kolegové na něj vzpomínají s láskou, nikdy nezkazil žádnou legraci. Na každou službu nastoupil vždy oholený, navoněný a s upraveným knírem. Jeho pohvizdování na základně a nadhled jsou věci, které budou kolegům chybět. Prostě Pan řidič.
„Vašku, děkujeme za vše. Užívej klidu, vnoučat, rodiny a tvé oblíbené zahrádky,“ vzkazuje kolektiv z třeboňské základny.
A jedna zajímavost na závěr. V Třeboni se začínalo jezdit na legendární Tatře 613 SV. Byla to pýcha tehdejšího vozového parku, která jezdila spolu s Latvií. Po dalším roce byla zakoupena druhá Tatra. Celkem v Třeboni jezdily čtyři, než je vystřídaly vozy Volkswagen. Třeboňští řidiči byli na Tatry pyšní a na zdejších rovinkách s nimi dokázali jet rychlostí atakující 200 km/h. Vašek byl jedním z nich. Každý člověk v Třeboni si jeho obličej spojí právě s řízením vozidel záchranné služby. Zasvětil tomu neuvěřitelných 42 let.
