Aktuality

Zdravotnické záchranné služby v době covidu - ohlédnutí za uplynulým rokem

03. 03. 2021

Zdravotnické záchranné služby v ČR uskutečnily i v roce 2020, který byl významně poznamenán rozvojem pandemie COVID 19, více než 1 milion výjezdů k cca 960 tisícům pacientů v akutním nebo kritickém stavu.

Tento počet sice odpovídá trendu minulých let, ale krom běžné výjezdové činnosti zdravotnické záchranné služby, zahrnující řešení všech akutních zdravotních obtíží od překotných porodů přes úrazy po akutní koronární syndromy, cévní mozkové příhody a zhoršení jakýchkoli chronických obtíží, řešení pandemie citelně zasáhlo i tento segment zdravotní péče. Je nutno si uvědomit, že od počátku roku 2020 se zdravotníci záchranných služeb trvale pohybují v prostředí s vysokým rizikem nákazy coronavirem, ať už se jedná o tisíce výjezdů ke covid pozitivním pacientům nebo pacientům, kde je nákaza potvrzena až při přijetí do zdravotnického zařízení. V průběhu roku se několikrát zásadně změnilo spektrum ošetřovaných pacientů, docházelo opakovaně k velkým výkyvům v počtu požadavků na výjezd záchranné služby v souvislosti s rozvojem virové nálože v populaci, zahlcení zdravotnických zařízení a aktuálně panujícími obavami ve společnosti, včetně opakovaných změn ve vládních nařízeních nebo převaze poplašných zpráv v médiích.

Od počátku roku 2020 vytvářely zdravotnické záchranné služby ve všech krajích mobilní odběrové týmy, v Praze a dalších velkých městských aglomeracích speciální krizové týmy pro řešení situace v sociálních zařízeních, těžce zasažených coronavirovou infekcí, zajišťovaly transporty nestabilních, covid pozitivních pacientů mezi nemocnicemi v rámci jednotlivých krajů a později i mezi kraji po celé ČR. Na konci roku 2020 byly zahájeny přípravy na asistence při očkovacích centrech.

Zejména v počátečních měsících roku management záchranných služeb musel věnoval obrovskou část svého nasazení shánění nedostatkových ochranných pomůcek a řešení zcela nečekaných a nestandardních organizačních opatření. Zdravotnické záchranné služby měly a mají zástupce v krizových štábech na všech úrovních a kolegové z pražské záchranné služby se aktivně podílejí na činnosti Centrálního řídícího týmu při MZ ČR.

Obrovská zátěž dopadla i na zdravotnická operační střediska, která musela řešit krom tísňových výzev násobky běžného počtu volání, neboť se zejména v prvních měsících pandemie stala, stejně jako operační střediska ostatních složek IZS koordinačními a informačními středisky pro širokou veřejnost. V prvních měsících roku se tak pohybovala operační střediska skutečně na hranici svých kapacitních i personálních možností. Operátoři tísňových linek informovali občany o tom, co je covid 19, jak se chránit před nákazou, vládních opatřeních, odběrových místech, provozu zdravotnických zařízení. Operační střediska sloužila jako psychosociální podpora a současně koordinátor posádek nasazených pro všechny další aktivity. Operační řízení významně komplikovala i nutnost dekontaminačních procesů po návratu z výjezdu. Dezinfekce a očista zasahujícího personálu, přístrojů a zásahových vozidel, které trvají mnohdy až desítky minut, dále prohlubují pracovní i časový stres posádek a operačního střediska.

Činnost výjezdových posádek byla, stejně jako u nemocničního personálu, těžce zasažena nutností práce v ochranných pomůckách, které zásadně omezují kontakt s pacientem a řadu léčebných či vyšetřovacích úkonů. Bylo nutno ošetřit velké množství již předem diagnostikovaných pacientů v karanténě při zhoršení stavu, či pacientů, kteří byli diagnostikováni jako covid pozitivní zpětně. Zcela zásadním se ukázalo chránit před nákazou nejen sebe, ale i další pacienty. Používání ochranných pomůcek (oblek, brýle, štít, dvoje rukavice atd.) však významně prodloužilo reakční dobu posádek na výzvu. Například ošetření pacientů po závažných úrazech či srdečních zástavách vytvářelo dilema, jak chránit sebe a zároveň poskytnout člověku bezprostředně ohroženému na životě co nejrychleji tu nejlepší péči. Doporučené postupy pro tyto situace se vytvářely doslova na koleně a byly formovány zkušenostmi z terénu. Příkladem jsou doporučení k péči u pacientů s nutností PGA (procesy generující aerosol, tj. nutnost umělé plicní ventilace), které byly pro zasahující týmy jedny z nejrizikovějších. Všechna tato doporučení musela reflektovat nejen snahu o co nejlepší péči o pacienta, ale také neustále se měnící doporučení ze strany centrálních orgánů.

Zdravotnické záchranné služby se během roku dostaly v závislosti na virové zátěži v populaci, počtu onemocnění členů posádek, karantén a onemocnění v rodinách, nutnosti vytváření speciálních týmů a zvyšování počtu posádek v některých lokalitách, na pokraj personálního kolapsu. I s tímto problémem se zatím jednotlivé záchranné služby vypořádaly bez omezování počtu výjezdových základen a posádek, byť za cenu extrémního navyšování počtu přesčasových hodin a organizačních opatření.

Při řešení dopadů pandemie nelze samozřejmě pominout jeden ze zásadních aspektů problematiky, tedy dopad ekonomický. Během řešení pandemie covid 19 se ukázala, stejně jako v ostatních zdravotnických zařízeních, náročnost financování nákupů ochranných pomůcek, zařízení a prostředků pro dezinfekci a dekontaminaci i enormní nárůst osobních nákladů z důvodů uvedených výše. Např. pouze cena ochranných rukavic, nenápadné, ale nepostradatelné pomůcky pro každý výjezd, vzrostla o cca 400 %. Zároveň významně stoupla jejich spotřeba, což v důsledku znamená pro větší záchranky nárůst nákladů na péči o několik set tisíc korun měsíčně. Cenu rukavic, respirátorů, ochranných obleků a dezinfekce řídí trh s dominancí motivace zisku dodavatelských firem.

Tato zátěž dopadla samozřejmě na samotné záchranné služby, jako příspěvkové organizace krajů a jejich rozpočty a následně pak do rozpočtů jednotlivých krajů. Bohužel státní rozpočet nebyl schopen na tuto situaci reagovat konkrétními opatřeními a kompenzační vyhláška a úpravy plateb od zdravotních pojišťoven, zdaleka nebyly schopny tyto mimořádné a neplánované náklady kompenzovat.  Tento problém nejen že přetrvává i v novém roce, ale je prohlouben nutností sestavit pro rok 2021 úsporné krajské rozpočty a redukovat náklady na oblasti mimo řešení pandemie covid 19. Na krajské rozpočty totiž dopadá významná finanční  zátěž způsobená rozšiřováním objemových i personálních kapacit zdravotnických zařízení pro infekční pacienty, masivním testováním a budováním vakcinačních center a vakcinaci celé populace.

Obávám se, že pokud nedojde k co nejrychlejší vakcinaci napříč populací, nastavení smysluplných opatření ke snížení virové zátěže v populaci a finanční stabilizaci zdravotnictví, čeká i zdravotnické záchranné služby další významně turbulentní rok, doprovázený definitivním vyčerpáním rezerv personálních, materiálních i finančních. To vše doprovázeno  pochopitelně i psychickým a fyzickým vyčerpáním personálu, neboť i záchranáři, stejně  jako  všichni zdravotníci jsou jen lidé, kteří mající své strachy, obavy, fyzické a psychické možnosti. Mají rodiny, příbuzné, přátele a musí žít život normálního občana. Aby mohli dobře vykonávat svoji práci, potřebují si odpočinout, realizovat sociální interakce a další normální potřeby běžného člověka.

Statistika výjezdové činnosti ZZS ČR 2020 - dokument pdf zde

MUDr. Marek Slabý, MBA, LL.M - prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky

MUDr. Jiří Knor, Ph.D. - ředitel Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje

Zdravotnické záchranné služby v době covidu - ohlédnutí za uplynulým rokem
Zdravotnické záchranné služby v době covidu - ohlédnutí za uplynulým rokem
Zdravotnické záchranné služby v době covidu - ohlédnutí za uplynulým rokem